Dina Štěrbová

Dina se narodila v Bratislavě a v letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Gašerbrum II zdolala v prvním československém výstupu s Livií Klembarovou v ženském družstvu, a to bez nosičů, alpským stylem v roce 1988. Se svým manželem Otakarem Štěrbou se účastnila plaveb na raftovém člunu. Pravidelně se vydává do Pákistánu s humanitární pomocí. V letech 2006 a 2007 založila společně se svým horolezeckým kolegou Vítězslavem Dokoupilem polní nemocnici ve vesnici Arandu ležící v horách v pákistánské části Kašmíru.

Výstupy a expedice

• Navzdory "normalizaci" Dina vyšplhala na Pamír, lezla na Altaji, v Alpách, Pyrenejích, na Aljašce.
• 1970 - jako první žena východní Evropy vystoupila s první československou expedicí do Karakorumu na Mani Peak (6 700 m).
• 1977 - sólový výstup na nejvyšší horu Afganistánu No-shaq (7 495 m).
• 1980 - vedoucí 1. ženské expedice na Manaslu v Nepálu (8 163 m). Bez podpory horolezeckého svazu, peníze vydělaly bouráním továrních komínů.
• 1984 - historicky nejmenší ženská expedice na 6. nejvyšší vrchol světa Čo Oju (8 201 m) s Věrou Komárkovou a 2 šerpy: výpravu zaplatila šitím 30 spacích pytlů.
• 1988 - první český výstup na Gasherbrum II (8 035 m).
• 1991 a 1992 - pokusy o Mount Everest. Nefunkční kyslíková bomba jí sen překazila.
• 1994 - vedoucí výpravy Broad Peak, kde zahynuli 2 horolezci. Pro obrovské trauma poté několik let do hor nemohla.
  Ocenění
• Prezident Pákistánu udělil Dině v roce 2017 jako teprve druhému cizinci nejvyšší civilní vyznamenání SITARA-E KHIDMAT (Hvězda za službu).
• Z rukou českého prezidenta převzala Záchranářský kříž. Za šíření dobrého jména v zahraničí dostala v roce 2020 cenu ministra zahraničí – GRATIAS AGIT.
• V roce 2023 získala Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky a Medaili Za zásluhy 1. stupně o sport a humanitární činnost z rukou prezidenta České republiky Petra Pavla.